Trocha Itálie a trocha Švédska

23. června 2012 v 1:47 | Anne(já) |  Deníček
Konečně mám zase co sdělit. Včerejšek byl ve znamení opravdu kvalitního kulturního zážitku. Máte rádi operu? Ne? Já ano, i když tohle byla teprve druhá, kterou jsem naživo viděla (ale rozhodně ne poslední.


V rámci učení se na maturitu z hudebky (byla to jen záminka), jsem byla mamkou vytažena na hrad Šternberk, abych zhlédla operu Nabucco. Cestou jsme nabraly babičku v Olomouci, naladily se na italštinu mraženou podomácku upravovanou pizzou (a že byla výborná) a vyrazily vstříc vyhřátému autu a rozpálené silnici. Hromada pudru prostě neměla ani nejmenší šanci, zkrátka proudem odtekla z obličeje.
Ihned po příjezdu do Šternberka jsme já i mamka rozptýlily své obavy o to, jestli jsme vhodně oblečené (ani jedna z nás neměla uzavřené boty a punčochy, jen sandálky na podpatku a relativně elegantně vypadající šaty). Vzhledem k tomu, že některá individua byla schopná jít na operu v plátěných kraťasech a botaskách, naše obavy byly naprosto zbytečné (dále se nám naskytla přehlídka riflí a dokonce jedny botasky k obleku - proboha, proč?). Byla jsem překvapená, že opera se nebude odehrávat přímo v areálu hradu, ale o něco výš (takže hrad netvořil ani kulisy). Spíš jsem, si tam připadala jako na rockovém festivalu, než jako na opeře. Stánky s pivem a s klobásama, klasické festivalové pódium. Měly jsme lístky do zadní řady a naprosto nám to stačilo. První řady byly tvořeny plastovými židličkami a na zadní byly použity obyčejné lavičky (sedět na tom 3 hodiny je kumšt a navíc byly trochu z kopce, ale nějak extrémně mi to nevadilo). Takto označeny páskou na zápěstí a usazeny v sekoru C jsme čekaly na začátek opery (a to mamka ještě den předem řešila, jestli má vhodné šperky-ta červená páska k nim zaručeně neladila Smějící se).
Počasí zatím krásně vycházelo a mohlo se začít (s menším zpožděním, to se toleruje). Už po prvních tónech jsem věděla, že tohle se mi bude zatraceně líbit. Open air opera má jen pár nevýhod a jedna z nich se nazývá netolerantní okolí. Během prvního dějství stihla projet jedna motorka, jeden traktor a několik dalších aut. Ale herci z Moravského divadla v Olomouci by snad zvládli takový rachot přezpívat i bez pomoci elektroniky.
V přestávce před druhým dějstvím se veškeré osazenstvo neskutečnou rychlostí navalilo ke stánkům z občerstvením a někteří se bohužel nebyli schopni vrátit ještě před pokračováním na svá místa (bylo by mi trapné chodit lidem ve výhledu). A to ani nemluvím o lidech, kteří měli potřebu sdělovat své dojmy ("To znám, to zpívá Bartošová!", pronesla jedna paní za námi, načež si začala prozpěvovat). V přestávce před třetím dějstvím jsem se i já vydala k občerstvení, ono nepřekonatelně vonělo. A jelikož jsem seděla v zadní řadě a běžela, stihla jsem to před vším tím davem a dokonce se i dostala na řadu. Znáte malíře Libora Vojkůvku? Opravdu musí být dobrý bavič, protože skupinka shromážděná okolo něj vypadala, že se moc dobře baví. Včetně paní u občerstvení.
Při třetím dějství se začala hnát podivná mračna. Bouřka se nám vyhnula jen asi o 10 kilometrů. Organizátoři prý měli připravené pláštěnky pro návštěvníky, ale jsem velmi ráda, že jsme je nemuseli použít. Mraky alespoň vytvořily dokonalou kulisu k velmi dramatickému ději.
I přes drobné technické problémy (párkrát vypadl zvuk) se všechno podařilo a já můžu být jen vděčná, že jsem zase měla nějaký kulturní zážitek. Musím říct, že Giusseppe Verdi udělal moc dobře, když přijal nabídku a přeci jen napsal operu (i když původně chtěl s psaním oper končit). Příští rok se na hradě bude hrát Prodaná nevěsta, ale ta není zdaleka tolik lákavá.
Po cestě zpět jsme se bavily o divadle a já jsem se rozhodla, že musím vidět nějaký balet (na tom jsem ještě nebyla) a zrovna v Moravském divadle v Olomouci se letos hraje Labutí jezero (větší klasiku už jsem si opravdu vybrat nemohla, takže je téměř jisté, že se tam objevím).

A teď k té švédské části mého výletu. Vezly jsme s mamkou babičku na letiště do Ostravy (rozhodla se válet na pláži v Bulharsku) a po cestě se stavily do Ikey. Já z tama snad nikdy nemůžu odejít s prázdnou (vždycky si tam naberu alespoň ty miniaturní tužky, skvěle se s nimi kreslí), ale tentokrát jsem si domů dotáhla skvělý černý stoleček, který hodlám používat pod maxikvětináč s jinanem (ten jsem si ale koupila v OBI) a nový odpadkový koš (starému bez předchozího upozornění rupnulo dno). Mamka si koupila v zbývající části obchodního centra vysněné žabky (k rozevláté sukni - ideální na Keltskou noc Usmívající se). Jo a pokud budete v Ikei obědvat, rozhodně si dejte švédské masové kuličky, dneska jsem se jich nehorázně přejedla a stejně bych si dala další. A k tomu brusinkovou šťávu, fakt nejlepší Usmívající se.
Uf, tak já už asi končím...a pamatujte si, že na opeře máte být slušně oblečení, držet hubu a pokud možno si nebubnovat do lavičky/sedadla/čehokoli do rytmu, ono to ruší ty lidi, co doopravdy poslouchají. A za zpívání příště hážu bez upozornění papírový tácek od hořčice (ale ono by se to na těch riflích asi stejně ztratilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Biuška Biuška | Web | 24. června 2012 v 16:47 | Reagovat

Yettinko postúpil do finále s Millískom ! :-)

2 Anne Anne | 24. června 2012 v 19:51 | Reagovat

[1]: Tak to je krásný...děkuju za info

3 pregnant brides dresses pregnant brides dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:25 | Reagovat

A. One more crack like that and I'll plaster you!
http://www.threedress.com/

4 halter top wedding dress high collar halter top wedding dress high collar | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:26 | Reagovat

A. "You go ahead I'll cover you"
http://www.caredresses.org/cocktail-dresses.html

5 long bridesmaid dresses long bridesmaid dresses | E-mail | Web | 2. května 2013 v 9:46 | Reagovat

It exclusively your opinion.
http://www.spelldress.net/wedding-dresses.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama