Moje skijöringová sebevražda

21. února 2013 v 12:13 | Anne |  Deníček
Skijöring, v mém případě pes a běžky, je docela zábavný sport. Rozhodně zábavnější než běžky bez psa...

Máma se bála že se zabiju, tak mi půjčila radši jen Plyšáka...on se moc nepředře...

Ale i tahle plyšová zvěř se někdy rozcválá. Pokud možno ve chvíli, kdy pod sněhem prolízá rozorané pole...


Do kopce jsem se nadřela, ale uznejte, že ty výhledy za to stojí...


To, že se mi bude smát mamka ze saní jsem tušila...ale že se budou smát i psi? :-D


A ještě jedno moudro na závěr-běžky nemají brzdy!!! Místo nich hravě poslouží vlastní zadek, případně nos...


Hlavně, že Ax/Plyš se stále usmívá do objektivu :-D

Více fotek najdete na www.jezkovyvoci.rajce.net

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bay Bay | Web | 21. února 2013 v 18:01 | Reagovat

Do tej poslednej fotky som sa úplne zamilovala. Fakt rozkošné. :-)

Skvelý článok, je dobre vedieť, vidieť, čítať, ako sú niektorí ľudia stále takto zabratí do športu! :-)

2 Anne Anne | E-mail | Web | 21. února 2013 v 19:47 | Reagovat

[1]: :-D že ty ses mi zamilovala do Plyšáka? :-D do něj se lidi zamolovávají na první pohled, je to sice sviňucha vychcaná, ale hrozný mazel :-)

3 Jeremie Jeremie | Web | 22. února 2013 v 9:54 | Reagovat

Všichni pejsci včetně Plyšáka vypadají, že z tebe mají velkou legraci. :-D A k uňuchání jsou všichni. :-) Máš můj obdiv za odvahu a taky ti trochu závidím. :-)

4 Anne Anne | E-mail | Web | 22. února 2013 v 15:39 | Reagovat

[3]: To oni mají z každýho...potvory mazlivý :-D Jinak není co obdivovat, oadat na hubu umí každej :-D a k závidění toho taky zase tolik není, s pejsama je víc práce než ježdění-ale o t víc si to pak člověk užije :-)

5 Jeremie Jeremie | Web | 22. února 2013 v 17:59 | Reagovat

[4]: Co je s pejskama práce, o tom bych něco málo věděla.:D Sice nemáme takovou smečku jako vy, teď už vlastně dokonce máme jenom jednoho, protože naši prohlásili, že už na to nemají nervy. :-D A náhodou bych si to ježdění vážně ráda zkusila. :-)

6 Anne Anne | E-mail | Web | 22. února 2013 v 20:14 | Reagovat

[5]: Kolik jste jich měli? A jaký? No oni seveřani jsou tak trochu kapitola sama pro sebe, občas ani to ježdění neproběhne v pohodě, protože se servou nebo tak něco...jsou hlupáci tvrdohlaví :-D

7 Jeremie Jeremie | Web | 22. února 2013 v 21:38 | Reagovat

[6]: My jsme teda měly vždycky jenom fenky, jako první se pořizoval kokršpaněl, protože to jsme ještě bydleli v bytě. Po přestěhování na vesnici jsme si pořídili kavkazáka a leonbergera, a zejména teda ta kavkazanka byla tvrdej oříšek, ta byla jak medvěd, vůbec na ní nebylo poznat, v jaké je náladě nebo co se jí zrovna honí hlavou. Dodnes mi nejtrefnější přijde komentář z Esquiru, že "pokud vám kavkazák na hlídání přijde málo, pořiďte si tygra usurijského". :-D

8 Anne Anne | E-mail | Web | 22. února 2013 v 21:55 | Reagovat

[7]: to je výborný komentář...no z našich psů hlídá jen Yett, to je ten černý vepředu, kříženec ohaře a huskyho...jinak ten zbytek by zloděje umazlil, ale mezi sebou neustákle žeší nějaké problémy, často máme nějaké prokousané tlapky, šrámy na čumáku, ukousnuté uši (i Plyšákovi kus ucha chybí, ale pod těma jeho chlupama to nejde tolik vidět)...no Plyšák je celkově takový asociál, provokuje ostatní kluky a při každé příležitosti dostane do kožchu, jenže se z toho nepoučí

9 Jeremie Jeremie | Web | 23. února 2013 v 10:05 | Reagovat

[8]: Taky se vám vždycky servou zásadně na Vánoce? Na nás už měl veterinář číslo, protože vždycky nejpozději 26. prosince jsme u něj skončili. :-D U nás se teda řešila především prokousaná kůže (a jednou i natržený sval) na boku, protože ta kavkazanka útočila hlavně na tu nejmenší, a to stylem, že jí prostě popadla a začala s ní mlátit o zem...
Koukám, že Plyšák je pěkné kvítko. No jo, hezounek navenek, magor uvnitř. :-D

10 Anne Anne | E-mail | Web | 23. února 2013 v 10:30 | Reagovat

[9]: Tos ho vystihla přesně... No my už většinou ani veterináře neotravujeme, ty jejich šrámy většinou nemá cenu šít. Prokousnou si uši, jazyk a tak...takže hodně krve, ale žádná tragédie. Navíc mamka je bývalá zdravostní sestra, takže ví co a jak. Už jsme měly šrámy i na sobě, s tím taky k doktorovi nechodíme. Já jsem měla díru po špičáku ve stehně, mamka má souměrně prokousnuté obě ruce. No a prsty už ani nepočítám, ty jsou docela běžné. Většinou to vznikne tak, když některá z nás neopatrně rozhání rvačku a pes v ní se zkrátka netrefí do soupeře, ale do člověka :-D

11 mengano mengano | E-mail | Web | 25. února 2013 v 12:21 | Reagovat

Nádherní psi. :-)
Naše Káča by mě na běžkách zřejmě odtáhla do hlubokého lesa, bez ohledu na moje přání. Jsi šikulka.

12 Anne Anne | E-mail | Web | 25. února 2013 v 12:52 | Reagovat

[11]: Díky...no já myslím, že by se to taky po chvíli naučila. Pokud má chuť tahat, tak naučit ji tahat tam, kam potřebuješ je už to nejmenší :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama