Rozloučení s koťatama

7. října 2013 v 15:20 | Anne |  Život na pevnosti
Dovolím si jeden ukrutně roztomilý a infantilní článek.
Není to tak dávno, co se pevnostní kočce Rysince narodila čtyři klubíčka. Když jsem je viděla poprvé, ještě ani neuměla chodit a viděla tak na jedno oko a to ještě možná. Dnes už jsou z nich velcí darebáci, kteří vylezou i tam, kam nemají a podrápou všechno, co jim přijde do cesty. Včera se dva malí chlupáči vydali na cestu k novým majitelům, takže si neodpustím takové malé vzpomenutí.
Zachytit celou rodinku byl poměrně nadlidský úkol, takže tady máma Rys a alespoň tři potvůrky. Uvažuji o ponechání cedule, zdála se mi dost výstižná.

Rys ukazuje dceři Věci okolí (to jméno jsem vymyslela já, hádám, že jej noví majitelé změnili ještě po cestě domů :-D )

Máma Rys ve střílně... pevnost je úžasná kočičí prolízačka.

Když se dva perou, třetí se směje. Želvák s Močourem. Bočour přihlíží (ale ve skutečnosti si doteď nejsem jistá, který je Močour a který je Bočour, liší se jedině štětinkami na uších).

Kočičí kluci občas to válčení berou až moc vážně... Nejednou končí "pláčem".

Želvák... nejmazlivější z kočičích kluků, od včerejška pryč, bydlí se štěňátkem, čeká jej nejspíš život venkovního myšilova.


Věc, jediná holka z celého vrhu. Chlupatá mazlivá obludka, kterou si včera odvezl milý pár s borderkou. Myslím, že to ve všech ohledech vychytala, čeká ji nejspíš gaučácký život plný mazlení a dobrého jídla.

Nejoblíbenější místo Věci je kočičí lóže... k ničemu jinému snad kapuce na mojí mikině sloužit nemůže. Ráda tam spala, nebo koukala přes rameno co dělám.

Poslední nakrmení od mámy a šup do světa, vy potvory chlupatý.

Močour a Bočour zatím zájemce nemají, ale jsme smíření s tím, že si alespoň jednoho z nich necháme. Být po mém, nechala bych si všechny, ale nejspíš by nám z nich za chvíli regulérně škrklo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama